Slzy úlevy, snad taky přijdou

25. června 2010 v 9:17 | Mirka
Je pondělní  ráno jako každé jiné.


 A vlastně je trochu jiné.
 Krátce před osmou hodinou se

rozehraje můj mobil a vyburcuje mě z raní, ospalé letargie. Volá maminka, večer přišla o

svého jedenáctiletého pejska. Nemůže ani chudák plakat, ale jak spolu tak mluvíme o tom, jak

se to stalo, slzy najednou vytrysknou... Šla ho vyvenčit před spaním, on jí utekl, a

neštěstí bylo hotovo. Maminka se špatně hýbe, chodí o holích, ale jak uslyšela nářek

Bobíška, utíkala na silnici. A tam byl... Tři auta ho přejely, ani jedno nezastavilo. Máma

stála na prostředku silnice, nad umírajícím zvířátkem, které k ní z posledních sil zvedalo

hlavičku, a pak byl konec. Nikdo nezastavil, auta jezdily jak zběsilé příšery a štěstí bylo,

že se ještě mámě nic nestalo. Později ji hodní lidé odvedli domů a pobyli s ní chvíli, aby

tam nebyla tak sama. Vím, na silnicích umírají lidé. Možná namítnete, proč dělám takovou

vědu z pejska, ale jen mě zaráží, že řidiči nezastavili, když viděli starou paní stát na

silnici evidentně volající o pomoc? Ale i hodní lidé jsou, lidé, kteří jí pomohli, zůstali s

ní a slíbili dokončit vše ostatní. Snad i slzy úlevy pak přijdou, a možná nový pejsek, kdo

ví...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama