Plnohodnotný život s handicapem

1. listopadu 2010 v 3:51 | Mirka |  Co mě zaujalo
Mám velmi ráda lidi, kteří neskládají ruce do klína, ale snaží se žít, ikdyž jim to jejich handicap znesnadňuje.
 Jednoho takového člověka jsem měla možnost poznat doslova před pár dny. Je jím pan Karel Formánek z Karolinky. Oslepl ve dvaašedesáti letech, ale vlastní vůlí se vypracoval k obsluze počítače s hlasovým výstupem. Rád píše článečky, které pak i namlouvá pro časopis zlínské odbočky SONS Světlo, rád komunikuje s lidmi ať už po telefonu, nebo prostřednictvím počítače a programu Skype, navštěvuje taky své kamarády, zkrátka, nemá čas a asi ani chuť se nudit a vzdychat nad nepřízní osudu. Jsem ráda, pane Formánku, že jsem Vás mohla poznat a přeji Vám vše dobré do dalšího života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 18:48 | Reagovat

Taky znám pár takových lidí. Do organizace pro nevidomé, ve které pracuje moje mamka, začal asi před dvěma lety chodit jeden muž. Oslepl, když mu bylo 70 let. Vyrovnal se s tím velice dobře a je to aktivní muž. Naučil se braillovo písmo a neustále se účastní různých aktivit. Sportuje a umí se prostě radovat ze života. Takových lidí znám hodně a některé příběhy mě nikdy nepřestanou udivovat. Je neuvěřitelné, kolik síly a odvahy je člověk v sobě schopný najít. Jsem ráda, že tyhle lidi můžu poznávat, protože mě často inspirují a posouvají v životě dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama