Nejdelší hodiny

24. prosince 2010 v 2:45 | Mirka |  JEN TAK
Nejdelší hodiny..

Byla středa večer a Jirka si stěžoval na nějakou celkovou slabost, ale že to po chvíli vždycky přejde. Nakonec jsem zavolala lékařskou pomoc, protože když jsem jim do telefonu vylíčila, co všechno má za zdravotní problémy usoudili, že si ho raději vezmou s sebou. Tohle bylo moje první přímé setkání s voláním záchranky, takže jsem na všechno koukala jak vyoraná myš. A najednou sem byla sama. Až teď se mi všechno vracelo, jak švagrová, která vždy nabízí pomoc najednou nemohla, jak váhala, co máme udělat, jak sem se nakonec sama rozhodla a udělala to tak, jak jsem udělala. Váhání, zda se na vrátnici zeptat, kam mého Jirku uložili…
Říkala jsem si: neotravuj, je noc, kdo je na tebe zvědavej… Paní nakonec pověděla a já šla spát. Neklidně jsem se vrtěla, až bylo ráno. Ve městě byla spousta lidí, takže jsem byla fakt ráda, že už zase míříme k domovu. Cestou obtěžoval ´
Aju nějaký pes, tak jsem se lekla a hrozně nadávala. Nakonec jsem se i dověděla, jak se Jirka má, trochu jsme si popovídali a já byla spokojená, že slyším jeho hlas. Dnes mě čeká první samostatná návštěva v nemocnici, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu. Vždycky to se mnou někdo řešil, teď budu muset sama. Muž chce nějaké věci, tak snad udělají radost a přinesou užitek. Jídlo neponesu, je diabetik a oni si ho tam jistě živí posvém, tak abych to nenarušila. Ale určitě to dopadne dobře. Jirka není z těch, kteří dávají najevo city, ale vím, že se těší. Tento den, ten Štědrý zvlášť, činí lidi citlivějšími jak v tom dobrém, tak v tom zlém. Doufám tedy, že udělám radost. Vám všem přeju krásné svátky a v tom dalším roce všechno dobré.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 24. prosince 2010 v 10:28 | Reagovat

Mirunko, snad to nebude nic vážného. To je opravdu tak, že na Vánoce jsme všichni citlivější a i emoce, jako je strach, vnímání vlastní samoty a nejistotu, vyvolanou nepřítomností druhého, vnímáme všichni o moc hůř. Tak přeju v rámci možností co možná nejhezčí svátky a hodně optimizmu a víry v lepší budoucnost!

2 mirunkaajenka mirunkaajenka | 24. prosince 2010 v 23:54 | Reagovat

Ahoj, dnes jsem tam byla a taak jsem byla šťastná, že jsme se viděli. Doufám, že i vy jste sváteček prožili hezky. Strašně mě potěšilo, kolik lidí si na své blízké vzpomnělo a na štědrý den za nimi přišli.

3 punerank punerank | E-mail | Web | 25. prosince 2010 v 10:16 | Reagovat

poctivě přiznávám, že opožděně dočítám článečky, tak se teprve dovídám, že jsi byla na svátky bez jirky. jsem to ale sobec. kdy ti ho vrátí? svátečky, ty jsou - aspon zatím - vždycky převážně moc fajn. potěšila mě včera ivetka kollertová, která řekla: hlavně, at jsme zdraví a vánoce, ty at jsou pomalé. jistě to nemyslela jako pomalé v obavách, ale abysme měli radost co nejdýl. včera jsme nebyli venku, lilo, tak si to musíme vynahradit! papa a hladím ájenku!

4 mirunkaajenka mirunkaajenka | 25. prosince 2010 v 13:00 | Reagovat

Díky moc, Ájenka taky zdraví. Ta páníčka  asi sežere, až ho uvidí. Snažíme se, jak to jenom jde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama