Docela OBYČEJNÝ strach

11. března 2011 v 23:48 | Mirka |  JEN TAK
Jsem ráda, že jsem ho měla…

Asi se ptáte, co??? Strach, docela obyčejný, nefalšovaný strach.
Je to už osm let, co jsem se odstěhovala od maminky za přítelem, nynějším manželem Jirkou a můžu říct, že mě takový strach ještě nepopadl. Volala jsem mamince, ale ona pořád nezvedala telefon. Říkala jsem si: Ale, třeba je venku… Pak jsem to zkusila za pár hodin, a konečně jsem se dovolala. Byla opravdu venku, ale já se bála, že se jí něco stalo. Přece jenom, letos jí bude už 76 let a to není žádná legrace, když má tolik zdravotních problémů. Fakt jsem moc ráda, že to dobře dopadlo, na ty hrozné věci je snad přece jen ještě dost času. Kéž mi ten strach, to všechno z něj vyplývající, vydrží i dál, aby moje duše nevyhořela a nebo neusnula na vavřínech. Dneska jsem zrovna vzpomínala na popud jednoho člověka z internetové konference na doby dřívější, na školní docházku. Fakt, nic veselého, takže aspoň něco…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jste na vánoce a silvestra raději doma, v nejužším kruhu rodiny, nebo vám není zatěžko trávit je třeba i mimo domov?

Ano 66.7% (8)
Ne, nikdy!! 16.7% (2)
Je mi to jedno 16.7% (2)

Komentáře

1 punerank punerank | E-mail | Web | 12. března 2011 v 12:08 | Reagovat

Mě takhleněkdy nutí volat živé sny - člověk se ztratí v tom, co je strach a co intuice a už blázní, shání a volá... Obavy se mi naštěstí nikdy nepotvrdily.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama