NEVÍM!!

26. května 2011 v 4:33 | Mirka |  Téma týdne
Když jsem byla malá, pořád jsem se na něco těšila. Většinou šlo o blízkou budoucnost,


jednalo se tak o pár dní, maximálně týden. Těšívala jsem se, jak pojedu s babičkou do Moštěnice, nebo Moštěnic, teď vlastně ani pořádně nevím. Je to vesnička kousíček od Přerova. Žila tam babiččina sestra, teta Fanda, jak jsme jí všichni říkali... Kolikrát mi bylo až špatně, jak jsem nemohla dospat. Idealizovala jsem si všechno, jak budu moct dělat to či ono, jak to, co mi nedovolí doma, mi dovolí tam... Měla jsem ráda vzduch, který tam byl. Byl trošku jiný... Snad opravdu, podmíně¨ný zeměpisnou polohou, žírnější krajinou, než jsme měli v horách, snad to bylo zase mé "vysněné"... Tak na tyhle pobyty jsem se dokázala těšit, těšit a nepřestávat. Těšila jsem se na ježíška, co mi asi přinese, "dospání" bylo taky skoro nemožné, ale nakonec jsem se taky vždycky dočkala. Ve škole, to pak bylo těšení, podmíněné smutkem z nedostatku blízkosti rodičů, ale i na tom bylo kus půvabu. Když jste bezpečně věděli, že faaakt přijedou... Pak jsem se těšívala, že půjdem na procházku s maminkou, že druhý, nebo nějaký další den, co já vím, bude to povídání zase tak bezvadné... Málokdy bylo, prostě, nic není tak, jako už to jednou bylo... Všechno je jedinečné a krásné asi právě pro tu chvíli, která je právě TEĎ... Ráda se na něco těším, je to moje vzpruha, moje posila. Bez toho by můj život neměl, a nebo měl??? smysl???!!! Budoucnost je je velká neznámá, mám z ní strach, ale nechci se jí - jemu- poddat. Však ono snad nějak bude a snad se nebudem muset jenom bát a strachovat. A tím končím můj nepodařený článek na téma týdne.
přeji vám všem krásné dny a co nejmíň strachu z toho, co přijde...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 punerank punerank | E-mail | Web | 29. května 2011 v 17:28 | Reagovat

jooo, jaká byla budoucnost se dovíme ve stáří. a jaká mohla být... možná lepší nevědět...

2 Verča Verča | E-mail | 30. května 2011 v 22:33 | Reagovat

prostě, nic není tak, jako už to jednou bylo... Všechno je jedinečné a krásné asi právě pro tu chvíli, která je právě TEĎ...

OPřesně tak. Jedinečnost je v každém přítomném okamžiku. Taky si ještě pořád představuju jaký bude to či ono nebo jaký by to mohlo být, ale upřímně - tyhle představy jsou ničím ve srovnání s opravdovými zážitky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama