Tak co vlastně ???

26. května 2011 v 4:52 | Mirka |  Sny a maličkosti
Ačkoliv se moocinky snažím, patřím asi mezi neustálé "nespokojence", nebo taky "očekávače".


Hrozně se na něco těším, přihlásím se na nějakou akci, a když se termín nezadržitelně blíží, v lepším případě těšení značně opadne, v horším se vůbec nikam nevydám. Špatně spím, což ostatně můžete vidět i v mých článcích, psaných tu vedne, tu v noci, ale je to dostatečný důvod? Já si samozřejmě říkám, že jo a tak to taky tak dělám. Vždyť jsem přeci byla tak dlouho "hodná"! Vydržela jsem třináct a půl roku chodit na ústřednu a tam osm hodin být a neespat! Teď jsem si život přispůsobila podle svého. S prací na ústředně jsem skončila, jakmile mi začalo zlobit zdravíčko, práci mám domácí a dělám si vše, jak mi to vyhovuje. Co myslíte: Je to pohodlnost, nebo pud sebezáchovy? Vím, možná trošku dost silné, ale... Už slyším, jak si někdo říká: "Jo, kdybych tak já mohl..." Ale třeba taky můžete. On v podstatě každý tak trochu může, jenom se do toho asi musí včas praštit, a ne až přijdou zdravotní problémy. Tak do toho, žijme, jak nám to půjde a třeba i tak, jak chceme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 26. května 2011 v 10:49 | Reagovat

Já si hodně cením své svobody a na osmihodinovou prac. dobu už bys mě asi za žádný peníze nedostala. Docela tě chápu. Člověk má jen jeden život a proč by ho měl pořád někomu nebo něčemu přizpůsobovat? Pokud jsi takhle spokojená ty, je to to hlavní.

2 mirunkaajenka mirunkaajenka | Web | 26. května 2011 v 10:54 | Reagovat

No, já už bych ani na ústředně, ani pod někým osm hodin dělat fakt nechtěla. Je to šílenej vopruz, doma si to člověk udělá, kdy sám chce. (Stejně před tím neuteču a musím to udělat.) Takže, směle do toho!!! A vám ať se v práci dobře vede...

3 punerank punerank | E-mail | Web | 29. května 2011 v 17:25 | Reagovat

já to mám s těšením jak kdy. někdy se dotěším do termínu a taky je mi už fuk, co bude a jestli. jindy se nedotěším ani po termínu a ještě s sebou s tím těšením nosím ten nezdar a stesk. nejde zaspat a je dětinskej. někdy se těším a pak si řeknu, že moc nebylo na co. ale těšení se mi jde!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama