Noční svátky

18. července 2011 v 17:19 | Mirka |  JEN TAK
Svátky jsou většinou toužebně očekávané dny, nemůžeme se dočkat, hlavně, jsme-li maličcí, těšíme se a těšíme. Každý den ale může být svátek.


Já teď ale myslím na takové ty "svátky", které vlastně ani svátky nejsou. Jsou to takové malé, soukromé svátky, kterých můžeme mít během dne třeba milion. Už jsem se tu zmiňovala o tom, že skončily moje noční "jídelní" požitky, ale není všem dnům a požitkům konec!!! Vždyť se jde těšit třeba i na tu druhou večeři, kterou jsem si posunula tak zhruba na desátou večer, abych pak v noci neměla hlad... Takový krajíček domácího chleba, něčím namazaný, okurkový salát k tomu, no, co může člověku chybět!!! A když jsem hodná, a to já si vždycky najdu důvod, proč se pochválit, ještě dám nějaký ten dia kexíček, abych potěšila dušičku něčím aspoň uměle sladkým. Ale v nemocnici, to bylo těšeníčkooooo!!! Nejvíc jsem se těšívala, po dlouhé noci, na snídaně, a zase před dlouhou nocí na druhou večeři. A protože jsem, jakožto správně disciplinovaný pacient dodržovala dietu, naši mi nic nenosili, a tak jsem dostávala na druhou večeři dva půlkrajíčky suchého chleba. To jsem si udělala hostinu. Měla jsem z deních jídel třeba mandarinku nebo jablko, někdy obojí, a pak jsem si jednu půlku snědla s tím, a za hoďku zase s tím druhým. Prostě, maličká radost uprostřed noci. A to těšení taky stálo za to. Možná je to primitivní, těšit se na jídlo, ale já si myslím, že je to v každém případě dobrý začátek. Boj s touhle nemocí nikdy nekončí a malé radůstky jsou kamínky do mozajky jedné obrovské spokojenosti.
Pěkný den přeju, plný pohody a štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | 21. července 2011 v 20:42 | Reagovat

Máš naprostou pravdu. Je důležité, aby se měl člověk na co těšit. Nezáleží na tom, jestli je to jídlo a nebo třeba jiné drobnosti. Důležité je, že nás to těší, protože právě tahle těšení člověka až neuvěřitelně posilují. Měj se i ty krásně.

2 mirunkaajenka mirunkaajenka | Web | 22. července 2011 v 16:34 | Reagovat

Je to tak, knížka, pořad v rádiu a všelicos, to je veliká posila. Lidi se už moc těšit z maličkostí neumí, a to je dost veliká škoda.

3 Verča Verča | E-mail | 24. července 2011 v 15:58 | Reagovat

Radost nám může udělat cokoliv. Jde jen o to se jí nebránit. Hodně lidí to ale neumí, a tak si hledají důvody proč trpět. No a pak se diví, proč nejsou šťastní a snaží se to štěstí hledat v tom vnějším - partnerovi, penězích, sexu, alkoholu, drogách a td. Jenomže základ je vždycky v nás. Pokud chceme doopravdy být šťastní a otevřeme se tomu, radost si nás najde sama a je fuk jestli v podobě jídla, nebo třeba výhry ve sportce.:-)

4 Lucka Lucka | E-mail | Web | 25. července 2011 v 14:56 | Reagovat

Přesně tak. Taky si myslím, že je to škoda. Lidi si často neuvědomují, že právě v těch maličkostech je neuvěřitelný kouzlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama