Panenka, a vůbec...

29. ledna 2013 v 5:23 | Mirka |  JEN TAK
S každodeními radostmi je to někdy těžké. Jsou, a nebo nejsou??? Ale jasně, že jsou. Jen je občas nevidíme, ale ony tu jsou, spí někde v ústraní, a čekají. Čekají, až "dospějeme" a pozveme je do našeho života. I mně se občas zatoulají, ale občas mě to "chytne" a je jich jak naseto. Tak třeba: Moje panenka, (Ájenka) má už zase lepší ouška. Minulý týden ji chytil zánět do ucha a tak jsme kapaly. Takové kapičky, co se kapou jednou za den. Opravdu zabraly. Obdivuju tu moji malou, krásnou princezničku, jak vždycky přijde, když vidí flaštičku buď s čisticím roztokem,nebo s kapkami. Hlavičku dá dolů, ale přijde a drží. Jirka říká, že mi věří. Kdo ví, třeba jo, bylo by to hezké. Kéž ji nezklamu. Kéž nezklamu těch pár lidí kolem mě, které mám. Snad zase příště něco najdu, co se mi bude zdát vhodné. V poslední době nepíšu, zdá se mi to skoro zbytečné. Snad i to jednou pomine. Přeju vám všem hezké dny...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Japonský dům a rozhovory Japonský dům a rozhovory | Web | 29. ledna 2013 v 5:42 | Reagovat

Zajímavý článek :)

2 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 13:37 | Reagovat

Mirunko, radostí je v životě docela dost, když se jim člověk otevře. S tím psaním je to tak, že ono opravdu na jednu stranu může být zbytečné. Na tu druhou ale mně pomáhá utřídit si vlastní myšlenky, přemýšlet nad způsobem jejich vyjádření a občas přinese i zajímavou reakci některého čtenáře. Já myslím, že když už ty blogy máme, občas bychom něco napsat měli. Tak přeju hodně radostí tobě i Jirkovi! Držte se, mějte se rádi a Bůh vás opatruj!

3 punerank punerank | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 22:08 | Reagovat

David už vypsal, co bych řekla podobně já, tak jen držím bločk palce, aby ho nezrušili! někdy mi psát nejde, jindy to flákám a pak se rozepíšu jako utržená ze řetězu. blog by mi chyběl, i když to není závislost. Jo a soudek zdraví Ájenku! má zrovna nové sudy, tak je hrdý!

4 mirunkaajenka mirunkaajenka | 30. ledna 2013 v 5:12 | Reagovat

[2]: Zdravíčko přeju, to je pravda. Občas bojuju s tím, jestli nejsem moc dětinská, ale když já mám pořád pocit, že jsem tím daleko blíž sama sobě, svojí přirozenosti. Ale to by byl třeba námět na článeček, kdo ví. Ať žijí radosti, pak budem žít i my!

5 mirunkaajenka mirunkaajenka | 30. ledna 2013 v 5:15 | Reagovat

[3]: Ájence byl blog zrušen, díky lenosti paničky ale na soudky ona myslí, to jooo! A plyšáčky pozdravujte a piš, ráda čtu, i když vždycka nekomentuju.

6 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 30. ledna 2013 v 9:23 | Reagovat

[4]: Já si myslím, že být dětinští bychom dokonce měli! Vždyť i v Bibli Ježíš říká: „Nebudete-li jako tyto děti, nevejdete do Království nebeského." Ono k tomu, aby si člověk uchoval víru v to dobré, aby dokázal mít radost z maličkostí a aby se neutápěl v problémech každodenní reality, je potřeba mít v sobě kus dítěte. I já jsem uvažoval nad tím, jak by moje psaní mělo vypadat, případně jestli toho nemám nechat. Ale došel jsem jen k tomu, že když toho nechám, o něco příjdu. A když se moje psaní nebude nikomu líbit, pořád zůstane mým vlastním vyjádřením a mně bude pomáhat uvědomovat si vlastní myšlenky. Nemůže se stát nic horšího, než že to nikdo nebude číst. A to zas není tak strašná tragédie. Takže piš, piš co a jak cítíš a neboj! Někdo si to určitě přečte!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama